Napsali o nás - M. Mráček-Mrazík

Zbývá nám pár dní do parlamentních voleb, tak si leckterý občan i na Slovácku klade otázku, které politické straně či hnutí dát svůj hlas. Rozhodování prý osudové. Aspoň tak se nám to snaží namluvit ti, kteří už léta vládnou nebo za pomoci opozičních smluv spoluvládnou, hašteří se, aby se po volbách zase domluvili na dalších piklech, ti, kteří ledacos slibovali, ale nikdy své sliby ani z padesáti procent nesplnili.

Vzpomeňte třeba na slova KDU-ČSL a ČSSD z roku 1992. Tehdy Moravanům tyto strany slibovaly zemské zřízení, takže svitla naděje, že Morava bude konečně politicky i historicky rehabilitována, ale po volbách na svůj slib lidovci i socani velice rychle zapomněli. Političtí koryfejové se patrně domnívali, že Morava bude ve svých požadavcích následovat Slováky, a tak dali přednost státoprávnímu uspořádání, kterému se oprávněně říká pragocentrismus. Stejně tak reagovali politici z ODS, především ústy Václava Klause, na kterého prý z Moravy vanul dech dualismu. A komunisti? Ti zlikvidovali Moravu už v roce 1949.

Jestliže toto vím, a předpokládám, že ani další lidé na Slovácku netrpí ztrátou paměti, ptám se, proč voliči z našeho regionu dávají ve volbách své hlasy těm politickým stranám, které požadavky Moravy a Moravanů přímo bezohledně odkoply? Je přece známo, že kandidáti na poslanecká křesla z řad ODS, ČSSD, KDU-ČSL i KSČM ve svých projevech a programech nemají ani slovo o zemském zřízení. Takovému státoprávnímu a vysloveně historicky spravedlivému uspořádání se vyhýbají jak čerti kříži. Tak proč volit ty, kteří nám dávají najevo, že zájmy Moravanů a Moravy jsou jim ukradené?! Vždyť i T. G. Masaryk při svých úvahách nad českou otázkou připustil, že česká otázka je i moravská otázka. Pragocentristé si ovšem usmysleli, že o moravské otázce budou rozhodovat oni - a podle svých představ. Prakticky to znamená úpěnlivé mlčení o existenci moravského národa, přepisování dějin, kdy se třeba o Velké Moravě nehorázně tvrdí, že byla základem české státnosti, ačkoli tehdejší vládcové Moravy o nic takového neusilovali, a musejí se proto při takových lžích obracet v hrobě.

Ostatně pokud jde o televizi, do omrzení slyšíme - Češi, český národ, české národní zájmy, ale o moravském národu ani slovo. A přitom národ moravský je národem historickým. Už v roce 822 byli Moravané přizváni na sjezd evropských národů do Frankfurtu nad Mohanem. Už tehdy Morava vstoupila do Evropy! Jméno Češi mezi přizvanými národy není uvedeno. Právě tak není jméno Češi v Kosmově kronice. První to jméno použil až tzv. Dalimil, ale ten si je pravděpodobně vybájil, protože neexistuje důkaz, že se některý ze slovanských kmenů skutečně jmenoval Čechové. Jde tedy o jméno nepůvodní, vymyšlené! Proto je dosti podivné, když se Moravané vzdávají své historické moravské identity a přijímají tu, která je pro ně jen jakousi náhražkou za identitu původní. A pokud jde o argument, že mluvíme česky? Rakušané mluví německy, a přesto jsou Rakušany. Američané mluví anglicky (americký spisovný jazyk neexistuje), a přesto jsou Američany. Jazyk totiž nezakládá národnost, jak se nám snaživci z Prahy snaží namluvit. A koneckonců základem češtiny byla moravština. To je taky záměrně zamlčováno. Sluší se podotknout, že požadavek na zemské zřízení nesleduje rozdělení státu, nýbrž je snahou o spravedlivé uspořádání Čech a Moravy. Nemusíme stůj co stůj vytvářet samostatnou moravskou republiku, jak o to usiluje třeba Černá Hora, ovšem právo na zemskou vládu a zemský parlament je požadavek zcela legitimní. Máme se tohoto historického práva vzdát, aby Praha i na úkor Moravy bohatla, aby každý talent utíkal za svým uplatněním do Prahy? Abychom se v Praze na náborových letácích dočetli, že velkopanská vrchnost tam do služeb, které Pražákům nevoní, přijímá i Ukrajince a Moraváky?! Když jde o lopatu, Moravákem ani v Praze nepohrdnou.

Takže závěrem - koho volit? Za sebe říkám, nevolím ty, kteří Moravanům upírají právo na národnost a spravedlivé státoprávní uspořádání. Nevolím ty, kteří ze zištných důvodů zrazují Moravu. Dám svůj hlas číslu 17. Moravanům. A to zodpovědně, s vědomím, že i kdyby se třeba do parlamentu nedostali, aby aspoň získali povolební finanční příspěvek na svoji další politickou činnost. A v tomto smyslu je pro ně každý hlas potřebný.

Miroslav Mráček-Mrazík, moravský spisovatel